Gruzínské vinařství je v mnoha ohledech jedinečné. Vždyť skýtá na 500 odrůd vinných rév.

Mnozí lidé v Gruzii věří, že právě Rkatsiteli vysadil Noe po potopě světa jako první odrůdu révy vinné na světě. A něco na tom zřejmě bude – byly nalezeny pecičky Rkatsiteli staré nejméně 5000 let. Název Rkatsiteli znamená doslova „červený roh“, neboť vrcholky jeho letorostů mají červenou, kaštanovou barvu. S trochou nadsázky bychom mohli Rkatsiteli označit za základní stavební materiál pro gruzínská jantarová vína. Je to houževnatý dělník se silnou slupkou a šťavnatou kyselinou v hroznech, který se ideálně hodí pro výrobu macerovaných bílých vín.

Sandrovo nefiltrované Rkatsiteli z kvevri upomene na vína z francouzského regionu Jura, suché sherry, přírodní Savennières nebo craftové, tříslovité cidery. Voní po slupce zralého, žlutého jablka a po oříšcích. V ústech je opulentní a mnohozvučné jako gruzínský polyfonický zpěv.

Starobylá modrá odrůda původem z vesnice Otschana na západě Gruzie. Její název znamená doslova „barvířka z Otschany“, protože její dužnina je červená a víno má intenzivní, granátové zabarvení. Je považovaná za přechodovou odrůdu mezi divokou a domestikovanou révou, čemuž odpovídá i její charakter: v mládí je nespoutaná a divoká, mužsky sveřepá, jako by to bylo víno, jež popíjeli lesní satyři. Ve své zralosti je však ušlechtilá jako moudrý kentaur.
Když přivoníte k Otschanuri Sapere od Lagvinari, máte pocit, že jste vložili hlavu do obsypaného keře černého rybízu – je po dešti a vy zároveň cítíte vůni prsti, v níž keř koření a šťavnatou trávu. Když se napijete – je to jako upřímný, pevný stisk ruky: uchopí vás jinošsky sošné třísloviny a vervní, vstřícná kyselina. Každý další doušek prohloubí toto přátelství. Víno zrozené v kvevri vhodné k dlouhému ležení, jehož výsledkem jsou sametové taniny a celkově elegantní, svůdné tělo.

Autochtonní a dříve velmi rozšířená odrůda Kisi téměř vymizela, především kvůli sovětské preferenci pěstovat odolnější Rkatsiteli, které navíc dává větší úrody. Donedávna bylo evidováno jen okolo padesáti hektarů, většina v oblasti okolo města Achmeta, odkud pochází i toto víno. Je z původních výsadeb ze třicátých let minulého století. Někteří vědci věřili, že odrůda Kisi vznikla náhodným křížením variet Rkatsiteli a Mtsvane, což nedávné genetické analýzy nepotvrdily.
Je to atraktivní, aromatická odrůda. Není snadné popsat širokou škálu aromat tohoto vína. Kisi je jako starověká, gruzínská dívka, kterou unesl na koni perský velmož a ve svém paláci ji omámil vůněmi orientu – ona mu však utekla a s prsty od mandlí, šíjí vonící po sladkém koření a s vlasy ozdobenými meruňkovými květy se vrátila na louky nad řekou Alazani, aby ji kotníky voněly po zdejších květinách a bylinách...
Giorgiho víno fermentovalo v hliněné nádobě kvevri a má světlejší jantarovou barvu.
Ačkoli je suché jako troud, po napití cítíme v ústech nevtíravou, jemnou sladkost.

Asi nejslavnější gruzínská varieta Saperavi dokáže mít tříslovinu svíravou jako okovy, v nichž byl přikován Prométheus ke skále gruzínské hory Kazbek. Gruzínská obdoba Prométhea, hrdina Amirani, který byl připoután ke stejné hoře, měl však po boku svého věrného psa, který jeho okovy lízal, aby byly volnější a Amirani se z nich mohl vyvléci.
Přesně takové, pevné, ale uhlazené jsou taniny tohoto Saperavi z kvevri, které potěší oko sytou, granátovou barvou - toto víno mohlo posloužit jako inkoust, do nějž možná namáčel svoje pero největší středověký gruzínský básník Rustaveli, když psal poému Rytíř v tygří kůži. Vždyť název Saperavi znamená doslova barvířka.
Giorgiho nefiltrované Saperavi je jako sapér, který do vás vnikne hlubokým podkopem a vyhodí vás do vzduchu výbušninou namíchanou z nebezpečně svůdných aromat a průrazných chutí. Jednoduše si vás podmaní.